TAVERNA

Schloss Johannisberg (Jánský Vrch)

---

Die Geschichte des Schlosses Johannisberg (Jánský Vrch), des einzigen zugänglichen Denkmalobjekts des Kreises Jeseník, begann bereits in der 2. Hälfte des 13.Jahrhunderts, als an dem strategisch geeigneten Ort oberhalb der Siedlung Jauernig (Javorník) eine Burg errichtet wurde. Die Burg Jauernig wurde erstmals im Jahre 1307 als Besitz der Schweidnitzer Fürsten erwähnt. Die Schweidnitzer traten die Burg im Jahre 1348 an den Breslauer Bischof Přeclav von Pogarel ab. Seit dieser Zeit war die Burg und ihre Umgebung, bis auf einige kleinere Umbauten, Bestandteil eines ausgedehnten Gebietes, der dem Bistum Breslau angehörte.

Im Verlaufe des 15. Jahrhunderts wurde die Burg stark beschädigt, und zwar nicht nur durch die Hussittenkriege, sondern vornehmlich durch einen unglücklichen Eingriff durch das Bistum selbst, das deren Verteidigungssystem zerstören ließ, um die Burg nicht zur Stütze eines eventuellen weiteren Feindes werden zu lassen. Die große Erneuerung und der Umbau des Objektes, die Ende des 15. Jahrhunderts verliefen, wurden unter Bischof Jan Roth begonnen. Die spätgotische Etappe des Baus wurde im Jahre 1509 von Roths Nachfolger, dem Bischof Johannes Thurzo beendet. Im Verlaufe dieser Instandsetzungsarbeiten wurde auch der Name des Objekts zu Ehren von Johannes dem Täufer, dem Patronen der Breslauer Bischöfe, in Johannesberg (Jánský Vrch) umbenannt. In den Schlossmauern befinden sich noch heute Reliefsteinplatten, die diese Etappe der baulichen Entwicklung und seine Umbenennung belegen. Der entgültige Umbau der ursprünglichen Burg und des späteren Sitzes mit bequemerem Spätrenaissancepalast in ein Barockschloss erfolgte unter dem Episkopat des Bischofs Filip Gotthard Schaffgotsche (1716 – 1795).
Weitere Informationen unter: www.janskyvrch.cz.

Zřícenina hradu Rychleby (Reichenštejn)

---

Rychleby (420m) - nedaleko městečka Javorník, na skále nad kaňonovitou částí Račího údolí, ukrytý mezi stromy, můžeme nalézt zbytky hradu, kterému se zvyklo říkat Rychleby. Původní název není znám. Své pozdější jméno Rychleby tento hrad, nebo spíše až jeho zřícenina, předal také celému pohoří - Rychlebské hory (v němčině Reichenstein Gebirge - název hradu Reichenstein = doslovný překlad říšský kámen). Asi 1 km východně přes Račí údolí stával v stejné době další strážný hrad, známý jako Pustý zámek - viz. heslo. V současné době je zřícenina hradu Rychleby součástí turistické stezky, která sem vede přes překrásné Čertovy kazatelny či přes Račí údolí z nedalekého malebného městečka Javorníku. Přímo ze zámeckého parku na Jánského Vrchu si můžeme udělat velice příjemnou procházku do hlubin divukrásného Račího údolí a ve stínu hradních zřícenin se zasnít nad jejich minulostí.

Podobně jako původní název hradu, tak i historie Rychlebů je téměř neznámá. Nedochovaly se žádné písemné prameny, které by nám prozradily něco o osudech tohoto ne zrovna malého hradu.
Weitere Informationen unter: www.jeseniky.net.

Rozhledna na Borůvkové hoře

---

Nová 25 metrů vysoká vyhlídková věž bude otevřena v průběhu září - října 2006 na Borůvkové hoře nedaleko Javorníka na Jesenicku. Městu Javorník se po pětiletém úsilí podařilo získat prostředky na stavbu rozhledny na Borůvkové hoře a navázat tak na tradici lázeňské rozhledny na Borůvkové hoře (898 m), která se začala psát v 70. letech 19. století. Po administrativní přípravě, která spočívala mimo jiné ve zpracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, neúspěšné žádosti o dotaci z programu SAPARD, se podařilo získat dotaci z programu příhraniční spolupráce INTERREG IIIA ČR – Polsko. Na hoře již v minulosti dvě dřevěné rozhledny stály, ale nikdy nevydržely déle než deset let. Nová věž proto bude mít kovovou konstrukci, obloženou dřevem. Pod rozhlednou vznikne přístřešek pro turisty pro případ nepříznivého počasí. V současné době stojí již kovová konstrukce rozhledny a jsou vybetonovány základy přístřešku pro turisty. Rozhledna umožní výhled mimo jiné na Otmuchowské a Nyské jezero, Londek Zdroj na polské straně a na Šerák, Praděd, Smrk, Kralický Sněžník na straně české.
Weitere Informationen unter: www.ejeseniky.com.

Nýznerovské vodopády

---

Vodopády Stříbrného potoka, též Nýznerovské vodopády leží na území obce Horní Skorošice na 12 hektarech. Jde o kaňonovitou soutěsku se skalními prahy vytvářejícími několik vodopádů a kaskád. Vodopády se nacházejí 2 km jihozápadně od Nýznerova a 5 km západně od Žulové.

Vodopády tvoří soustava kaskád a peřejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka, s celkovou výškou 14 metrů. Nejvyšší stupně jsou 3 metry vysoké. Vznikly na prahu, tvořeném odolnější horninou - žílou amfibolického gabra. Díky poměrně vysokému průtoku jsou Nýznerovské vodopády nadmíru působivým přírodním jevem. Přístup k hornímu stupni je opatřen schody. Od roku 1968 je zde vyhlášen Chráněný přírodní výtvor Vodopády Stříbrného potoka. Nejsnadnější přístup je po lesní silničce z Nýznerova, která je přístupná jen pro pěší.
Weitere Informationen unter: www.jeseniky.net.